Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Pranostika na akt. den

Déšť na svatého Jana Křtitele, nenasbíráš ořechů do vertele.

Východ a západ slunce

Slunce vychází:04:56

Slunce zapadá:21:24

Certifikát

Základní škola Bochov, Okružní 367 - netkatalog.czZákladní školy - netkatalog.cz

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Žáci 3. ročníku se v březnu zabývali pohádkami. Společně přečetli celou knížku o putování kapky vody, kterou napsala a vydala i knižně žákyně 5. ročníku s pomocí své maminky. Na základě toho se i naše děti pokusily vymyslet pohádku – o semínku. Jak se jim to podařilo, posuďte sami, ale věřím, že se určitě i pobavíte J.

 

Pohádka první: Adéla Trmotová a Alice Keleová

Bylo nebylo jednoho krásného dne se vyklubal oříšek. Jmenoval se Honzíček. Byl jiný než ostatní oříšky a chtěl se vydat do světa. Byl hloupý, neuměl číst ani psát ani počítat. I tak se vydal do světa. Šel a šel a za horami a řekami uviděl hrad. V hradu žila princezna, jmenovala se Jana.

Honzíček říká: „Paní princezno Jano, vezmete si mě?“

„Kdo jste? “ zeptala se princezna.

„Jsem Ořech z Ořechova.“

„Já bych si vás vzala, ale já už mám prince Jaromíra. Jestli chcete, můžete si vzít mojí sestru Kateřinu.“

„Ano, vezmu.“

Tak se vzali a měli 3 děti. A jestli neumřeli, žijí až dodnes.

 

Pohádka druhá: Miroslav Haken a Lukáš Kuncl

Bylo jednou jedno semínko a jmenovalo se Jablíčko. Ale ostatní mu říkali Jablko. Moc ho neměli rádi. Jednoho dne se semínko vydalo do světa, aby si našlo svoje kamarády.

Potkalo berušku: „Beruško, nevíš, kde je nejbližší potůček?“

„Ale to víš, že vím.“

„A poradíš mi, kudy jít?“

„Až potkáš starého mravence, on ti dál cestu ukáže.“

„Moc děkuju.“

Když šlo do lesa, potkalo jahodu. „Jahůdko, nevíš, kde bydlí starý mravenec?“

„Pod břízou bude domeček. Tam bydlí starý mravenec.“

Semínko šlo dál a potkalo tu břízu. Povídá: „Hele, tady je ten domeček.“ A vedle domečku byl starý mravenec. „Mravenečku, nevíš, kde je potůček?“

„Tady za břízou.“

A semínko Jablíčka šlo k potůčku a zasadilo se tam.

 

Pohádka třetí: Daniel Hejhal

Bylo nebylo jedno semínko a jmenovalo se Maceška. Jednoho dne ji někdo zasadil. Rostla do výšky až 105 cm a barvu měla krásně barevnou. Jednoho krásného večera ji však někdo utrhl a květinka vadla.  Znova ale začala růst a vrátila se zpátky domů na zahradu. Zase krásně rostla a měla ještě hezčí barvu než předtím a už měřila víc než 500 cm.

 

Pohádka čtvrtá: Natálie Semecká a Kateřina Strolená

Bylo nebylo jednou semínko, které se jmenovalo Květinka. Rodina Semínkova byla obrovská – měli maminku, tatínka, semínko mělo sestřičku a malého bratříčka, babičku a dědečka. Bylo jaro a za pár týdnů mělo být léto a všichni se připravovali na návštěvu sluníčka. Semínko Květinka si šlo ven hrát se svými kamarády – se semínkem Bylinkou a semínkem Palmičkou.

Semínko Květinka najednou zvolá: „Už vidím sluníčko!“

Všichni se podívali na oblohu a volají: „Ahoj, sluníčko.“

Ale sluníčko řekne: „Já už musím zase jít, ahoj.“ A zmizelo.

Za pár let semínko Květinka vyrostlo. Bylo zvláštní, jak vypadalo, mělo nožičky. A bylo léto a semínko Květinka mělo hezkou a barevnou sukýnku a našlo si i nové kamarády.

 

Pohádka pátá: Natálie Rendlová a Michaela Pavlíčková

Bylo jednou jedno semínko a jmenovalo se Karel. Šlo za svým dědečkem Koriandrem. Šlo a šlo a najednou bylo u plotu. Vstoupilo do zahrady a zabouchalo na dveře. Dědeček otevřel a povídá: „Copak tady děláš, Karlíčku?“

„Já jsem přišel za tebou. Přinesl jsem ti rohlíky, které napekla maminka. Dám ti je a musím jít, za chvilku bude tma.“

Druhý den šel za svým strýcem Jardou. Strýc Jarda je zvíře prase. Šel a šel, až byl na zahradě. Zabouchal na chlívek. Strýc otevřel dveře a říká: „Kde ses tu vzal, Karle?“

„Přišel jsem k tobě na návštěvu a přinesl jsem ti slupky od brambor.“

„Děkuju, Karle, to si pochutnám.“

Třetí den se vydal za tetou. Byla to koza a jmenovala se Silva. Šel a šel a za pár minut zabouchal na garáž. Otevřela teta Silva a říkala: „Co tady děláš, Karlíčku?“

„Přinesl jsem ti okurky, které jsme včera koupili ve večerce.“

„Děkuju ti, Karle.“

„Ahoj, teto.“

Karel se vrátil domů a uložil se k zimnímu spánku.

Zazvonil zvonec a pohádce o Karlíčkovi byl konec.

 

Pohádka šestá: Mirka Pilar Egertová a Kateřina Šuleková

Bylo nebylo jedno semínko a to se jmenovalo Sedmikráska. Semínko vyrostlo v rostlinku a bydlelo na louce. Přiletěla včelka a sedmikrásku opylovala. Sedmikráska a včelka Věrka se staly kamarádkami. Další den vyrobila včelka Věrka Sedmikrásce vozík. Naložila ji a vyrazily do království. Tam potkaly princeznu Alžbětku. Princezna si je vzala s sebou do pokoje. Sedmikrásku každý den zalévala a včelku Věrku opečovávala stejně jako Sedmikrásku. Jednou se princezna Alžbětka rozhodla, že si vymění Sedmikrásku za tulipán a včelku Věrku si nechá. Včelka Věrka utekla od princezny Alžbětky, aby mohla letět za Sedmikráskou. Sehnaly si byt a kamarádily spolu až do smrti.

 

Mgr. Simona Černá, třídní učitelka