Historie školy

Historie školy a školství v Bochově

První dochovaná informace o školství v obci pochází z roku 1761. Další údaj je z roku 1784, kdy obec postavila dvoutřídní školu (dnešní č.p. 121). V roce 1867 byla otevřena další školní budova u vchodu na hřbitov (č.p. 271). 

Jednalo se však vždy o malé a tudíž nevyhovující prostory. Teprve roku 1891 byla uvedena do provozu velká školní budova na konci ulice vybíhající z jižní strany náměstí směrem na západ (č.p. 5). Dnes je tato budova soukromým majetkem a je v rekonstrukci. 

Druhá velká školní budova (č.p. 47 ve Školní ulici) byla otevřena v roce 1909 a později, v roce 1968, k ní byla přistavěna přístavba. Sloužila žákům II. stupně. Dnes je v ní pobočka České pošty a telefonní ústředna Telecomu. 

Vyučovacím jazykem v bochovských školách byla až do roku 1945 němčina. Vyučování na české škole začalo v průběhu října téhož roku. 

Rozdělení do dvou budov komplikovalo činnost školy, stejně jako nedostatek prostor pro ostatní aktivity (např. školní družina se stěhovala po různých objektech v obci, školní dílna byla v přístavbě na dvoru ve Školní ulici, školní zahrada až za stávající silnicí Praha - K.Vary). Navíc technický stav budov rychle chátral, a proto bylo po složitých jednáních přistoupeno ke stavbě nové, velkokapacitní školy pavilónového typu - současná škola. 

V Okružní ulici její stavbě nejprve musely ustoupit stodoly a další objekty, převážně zemědělského charakteru. 

Nová budova byla otevřena k 1.9.1980, kdy bylo také zahájeno vyučování. Otevření nové moderní školy současně znamenalo zánik některých venkovských škol, z nichž žáci přešli do Bochova. Dokončovací práce však pokračovaly ještě za provozu, např. tělocvičny, zahrada, hřiště. 

Prvním ředitelem nové školy byl Josef Baumruk (dosavadní ředitel ve „staré“ škole). Po jeho odchodu do důchodu se stal ředitelem Jiří Dolejš. Dále funkci ředitele zastával Vladimír Helebrant a od roku 1992 Václav Svoboda, který funkci vykonával úctyhodných 29 let. V srpnu 2021 ho ve funkci vystřídala Michaela Vonšovská.

Školy bývaly prakticky ve všech osadách současné obce Bochov. Většina z nich byla uzavřena proto, že s vylidňováním venkova v nich klesal počet dětí a jejich provoz byl dále finančně neúnosný. Některé z nich měly i problémy s technickým stavem. K největším patřily školy v Javorné (uzavřena v roce 1974) a v Rybničné. 

Škola v Hlinči po uzavření pro vyučování sloužila nějaký čas jako středisko pro volný čas (pořádaly se zde např.lyžařské kurzy). 

V Kozlově byla škola otevřena až v roce 1954, střídavě byla uzavírána a otevírána (podle počtu dětí), definitivně byl její provoz ukončen v roce 1978. Dnes je budova v havarijním stavu. Ve stejném roce byla uzavřena školní budova v Údrči, nejlidnatější osadě. V době největšího rozmachu ji navštěvovalo přes 50 dětí. 

Nejdéle fungovala škola v osadě Dlouhá Lomnice. Zanikla v roce 1980 a děti přešly do nové školy v Bochově. Jako jediná z bývalých školních budov v současnosti nechátrá. Soukromý vlastník v ní zřídil cukrárenskou výrobnu. 

Informace čerpány z knihy V. Helebranta Bochov ve 20.století