Školní výlet III. a IV. třídy

Výlet do Koněpruských jeskyň a na hrad Točník – III. a IV. třída

18. června 2015

Už dlouho jsme se těšili, až se červen překulí do druhé poloviny a my se vypravíme na náš pečlivě plánovaný školní výlet. Konečně nadešel den D a my jsme stáli na autobusové zastávce a netrpělivě vyhlíželi náš výletní autobus.

Nechali jsme se odvézt do Koněprus, kde jsme plánovali propátrat místní vápencové jeskyně. Autobus nás vezl přes Toužim, krajské město Plzeň a také přes Beroun.  Navigace nás naváděla přesně, ale my jsme se stále netrpělivě ptali učitelek: „Už tam budem?“  Konečně jsme zastavili na malém parkovišti, které bylo kousek od jeskyní.

Poprchávalo, ale to nás neodradilo od dobré nálady, kterou nám ještě vylepšily stánky s upomínkovými předměty, limonádou, párkem v rohlíku a se zmrzlinou. Prohlídku jeskyň organizovali po skupinách, a tak jsme vyplnili čas nákupem dárků pro rodiče a dobrot pro naše mlsné jazýčky.

V jedenáct hodin si pro nás přišla naše paní průvodkyně a my jsme vyrazili. Hned za vstupní bránou si nás seřadila a upozornila nás, že nemáme osahávat krápníky v jeskyních a že si máme dávat pozor na kluzkou podlahu, protože do jeskyň prosakuje voda, která vykouzlila celou tu vápencovou nádheru! A měla pravdu. Byla to krásná podívaná! V každé větší jeskyni se zastavila a vyprávěla nám o historii vápencových výtvorů, proč a jak vznikají, o pověstech, které se o nich vyprávějí. Všechna zajímavá místa byla zvláštně nasvícena a nechala nás, ať se na všecko, co nás zajímá, vyptáváme. Prohlídka trvala hodinu, místy jsme prolézali úzkými tunely a místy se nám nad hlavami otevřely obrovské jeskyně, kterým se říká DÓMY. Zdolali jsme hodně schodů a dostali jsme se až do hloubky 50 metrů pod povrch. Tady už nebyl ani žádný signál, ale jeskyně měly jednu výhodu, kterou nám vysvětlila paní průvodkyně: byla zde stálá teplota 10 stupňů, takže v parném létě i v obrovských mrazech zde bylo příjemně. Možná proto zde archeologové našli tolik kosterních pozůstatků pravěkých zvířat a dokonce i člověka. Nejstarší byl nález kostí pravěkého medvěda – staré byly přes 800 000 let! To se nám moc líbilo. Prohlídku jsme zakončili sportovním výkonem – vyšlapali jsme dlouhéééé točité schody téměř až na povrch a zjistili jsme, jak vypadá absolutní tma – to když paní průvodkyně na minutu vypnula celé osvětlení. Ještě, že to řekla předem, i tak se někteří z nás báli J .

Když jsme opustili jeskyně, zjistili jsme, že přestalo pršet. Hurá, svítilo sluníčko a tak náš báječný den pokračoval bez pláštěnek a deštníků dál! Ještě se vyfotit na památku u jeskyň, rychle koupit pár dárečků – kdo to nestihl – a vyrážíme na další dobrodružství! Čeká nás hrad Točník…..

Kousek od jeskyň se nacházejí dva hrady: Točník a Žebrák. A tak nás autobus odvezl za chvilku na místo. Z Žebráku po válečných nájezdech zůstala jen obrovská kulatá věž, a proto jsme se rozhodli pro návštěvu Točníku. Vyšlápli jsme táhlý kopec a přivítala nás vstupní brána, ke které se člověk dostal přes hradní příkop. V příkopu seděli jako velké hnědé balvany medvědi, ale byli hodně daleko, takže jsme z nich viděli jen málo. Po zaplacení vstupenek byl celý hrad jen náš, paní učitelky si nevzaly průvodce a rozhodly se, že si hrad prohlédneme sami. A bylo se na co dívat! Hrad byl poměrně zachovalý, prolezli jsme ho celý a dokonce jsme se podívali i na hradby a pokochali se místními kopci, lesy a výhledy do krajiny.   

Našli jsme staré dělo a netopýry a povídali si o historii hradu a českých králích.

Na jednom nádvoří bylo dřevěné podium a lavičky. A přišel čas na překvapení! Čtvrťáci si s paní učitelkou připravili vystoupení pro třeťáky, byla to balada o hradní paní a moc se jim povedla. Třeťáci se bavili a celé si to skvěle užili.

A nezbylo, než se vydat na zpáteční cestu do Bochova. Ale protože jsme dobrá a veselá parta, tak jsme celou cestu zpátky zpívali a hráli hry a vyprávěli si zážitky z výletu. Výlet se vydařil, počasí nám přálo a teď už hurá na prázdniny!!!