27.05.2014 - Fejetony žáků IX. tř.

Fejetony žáků IX. tř.

Co na sebe?

Co na sebe? To je otázka, kterou si kladu každý den, někdy i několikrát denně. Moje skříně jsou tak přecpané, že se mi tam nevejde snad už ani jedna sebemenší věc, ale stejně nemám nikdy co na sebe. Když už konečně najdu, co by se mi líbilo, stejně si to nejspíš nevezmu a ještě minimálně pětkrát se převléknu.

Nad vybíráním oblečení strávím hodně času, a pak nic nestíhám. Možná kdybych byla kluk, tak by to bylo lepší. Ti nemají s oblékáním takové starosti jako holky. Mají tři trička, dvoje kalhoty a mají vystaráno, ne jako holky.

Jenže holky se potřebují přece všem líbit, proto jim tak záleží, co za oblečení na sobě mají a jak zrovna vypadají.

Při oblékání je často slyšet mnoho komentářů, například: ,,V tomhle jsem moc tlustá", ,,To se mi nelíbí, už to mám dlouho", ,,Tohle se nehodí k tomu a tohle zase k tamtomu". Ale já vím, že nejsem jediná holka s takovými problémy, protože každá holka (i někteří kluci) to musí moc dobře znát.

Barbora Šuleková, IX.tř.

Fejeton

Ve skříni nic, pod postelí nic. Hledám ji všude, dokonce i v sestřině pokoji, i když mi dlouho trvalo ji přesvědčit, abych mohla vstoupit. Bez úspěchu, a tak mě napadne se zeptat člověka, který má o našem domě největší přehled, mámy.

"Fialová ponožka?" ptá se."No, mě se neptej, to je tvůj nepořádek," dodává.

Rada nad zlato! Usoudila jsem, že má dnes špatnou náladu, takže mi nepomůže. Kouknu se na hodiny v kuchyni. Už bych měla vyrazit do školy. Vydala jsem se tedy ke skříni. Když nejsou fialový, vezmu si bílý.

Připravená s batohem v ruce zahlédnu mámu, jak drží v ruce fialovou ponožku.

"Ty jsi jí našla?" divila jsem se. Zmateně zamrká.

"To je ona? Ta je ale přece lila!"

Lucie Pehová, IX. tř.

Horní - Dolní

Když se řeknou Horní Tašovice, každý si řekne, že budou i Dolní. Ano, také že i Dolní jsou, ale není to tak lehké. Občané Horních Tašovic žijí v Dolních a občané Dolních žijí v Horních. Je to matoucí, člověk by řekl, že když někdo půjde do Horních Tašovic, tak půjde do kopce, ale ono je to jinak. Jdete dlouhosáhle z kopce.To samé je s Dolními. Člověk si myslí, že půjde dolů, přitom jde do nekonečného kopce. Jak to tedy je? To je, jako byste hledali pravou a levou lžičku, nenajdete ji. Kdysi dávno si někdo usmyslel, že lidem zamotá hlavu, a také že zamotal. Dolní Tašovice (i tedy Horní) jsou protáhlé kolem potoka dolů a Dolní, tudíž Horní? Tak ty jsou rády, že jsou. Je to jako by jste hledali konec a začátek dlouhého provazu, někdy je tam a někdy zase támhle. A je vůbec? Je to otázka na celý život, stejně je to marné nad tím přemýšlet. Když si s kamarádem řekneme, že se sejdeme v Horních Tašovicích, tak každý jde jinam. Ještě že je tak malá, ta naše vesnice, protože to bychom mohli běhat maraton. Tak to je naše malá Horní a Dolní vesnice.

Kamil Klas, IX. tř.