Moje oblíbené místo

Jako každoročně i letos se pokoušeli žáci IX.třídy vystihnout ve slohovém útvaru líčení dojmy, pocity, nálady...., které v nich vyvolává určité místo, jež si oblíbili.  K nejzajímavějším pracem patřily tyto:

Moje oblíbené místo

Na okraji našeho malého města se nachází místo lidmi moc neobjevené. Přesněji- krásy tohoto místa jsou neobjevené. Potůček, který tiše teče podél louky a velkých kamenů, mi přijde krásný za všech ročních období a počasí. Opodál je menší lesík, který dělá nenápadnou, přirozenou kulisu už skoro neviditelnému, skalnatému kameni, který vykukuje právě zpoza větví stromů. Sem tam, mezi stromy, trčí pařez porostlý mechem tak, že trochu připomíná slabý kožíšek. Když jdu po srázu, půda pod nohama se mi drolí tak, že jedinou oporou jsou mi větve stromů. Když dorazím na vrch ke kameni, tak se mi naskytne pohled téměř na vše. Vidím odtud například stromy-jeden jako druhý a přitom je každý jiný. Jako vše. A o tom to právě je, že si zde každý najde něco, co se mu líbí. Ticho, potok, les, vánek, klid a přirozené cítění s přírodou.

Anna Szappanosová

Moje oblíbené místo

Mým oblíbeným místem je louka na okraji říčky Střely. Celý rok se velice těším na začátek prázdnin, kdy se toto místo dočasně promění v můj domov. Už několik týdnů předtím, než tam odjedeme, mám vše zabalené v cestovní tašce, tak moc se těším. Když konečně nastane ten vytoužený moment, nasedám do auta před naším domem, oblečená do speciálního oblečení jen pro tento týden, které jindy nepoužívám. Cesta je krátká, něco okolo deseti minut, než dojedeme k lesu za Sovolusky, kde z auta vysedneme. To už cítím tu jedinečnou a nezaměnitelnou atmosféru, tu vůni lesa a přírody. Až tam, kam má paměť dohlédne, vždy v tento úžasný den svítí sluníčko, svítí víc než kdykoliv jindy, svítí a příjemně hřeje do kůže. Sejdeme z kopce dolů a uvidíme rozkvetlou louku, která se rozprostírá mezi dvěma lesy. Ptáčci zpívají, motýli poletují a sedají si vám na ramena, jako by vás znali už spoustu let. Vzduch mi tady šeptá : „Čeká tě ten nejlepší týden z tohoto roku. Ty sem patříš. Tady je to místo, kde bys měla žít.“ Škoda, že to nejde. Řeka šumí, bublá, naráží na kameny a příjemně chladí nohy. Všechno je zde krásné, svobodné a čisté. Váš život se změní v lepší. Už se nemohu dočkat, až se sem znovu podívám. „Říčko Střelo a louko, lesy, zbožňuji Vás.“

Veronika Vonšovská

Moje oblíbené místo je tam, kde se cítím nejlíp. Vždy, když jdu tou hroznou cestou, která je plná děr a ostrých kamenů, kde je v pozadí slyšet prosvištění aut a vítr hučící ve stromech, napadá mě otázka ,,proč sem vlastně chodím?" Ale když překonám tu příšernou cestu, jsem na místě. Jsem tam, kde můžu být taková, jaká doopravdy jsem. Tohle místo je strašně zvláštní, působí na mě mnoha pocity. Občas mám pocit, že jsem nejšťastnější člověk na světě, ale někdy je mi trochu smutno. Je tu takový klid, že má člověk možnost přemýšlet nad různými věcmi, které ho v tu chvíli zrovna napadnou. Málokdy se stane, že tu někoho potkám. A v tom je to kouzlo. Ráda sem chodím hlavně v létě. Ozývá se tu zpěv ptáků, zajímalo by mě, co vlastně říkají. Cítím se tu volná, svá a vždycky se tu uklidním a pročistím si hlavu. Zároveň je tu ten nejkrásnější západ slunce, který jsem měla možnost vidět. Ten západ slunce mi vždycky říkal: ,,Nezoufej, uvidíme se zase zítra, díky tomu, že zapadnu, máš možnost zítra začít líp.“ Víte, když je člověk smutný, má západy slunce rád. Tohle místo prostě miluju. 

Simona Draská

Mé oblíbené místo se nachází všude kolem nás. Je to krásná příroda. Je mi jedno, kde ta příroda je, hlavně, že je tichá, krásná a voňavá. Když vejdu do krásné přírody, připadám si jako Alenka v říši divů. Na přírodě se mi líbí to, že se neschovává, všemu se ubrání, i když to někdy má hodně těžké kvůli všem našim elektrárnám a všemu škodlivému. Nikdy se nepřestanu podivovat, co všechno dokáže, někdy mi zůstává rozum stát. Příroda je domov mnoha živočichů, kteří se o ni někdy starají lépe než my lidé. Stejně jako my má mnoho tváří, dokáže být milá, ale i zlá, dokáže v sobě najít takovou sílu, která ničí vše. Na jaře je krásná, milá, nově probuzená z dlouhé zimy. V létě nám rozdává teplo. Na podzim je krásně barevná, ale už se chystá na dlouhý zimní spánek. A v zimě je přikrytá sněhovou peřinou. Příroda byla, je a bude krásná.  

Šárka Strolená